Ludmila Padrtová
monografie
Retro Gallery
2020
Ludmila Padrtová (1931 – 2016) vytvářela abstraktní kompozice od poloviny padesátých let
a byla utajená tehdy a je málo známá i dnes. A to přestože byla společně s Vladimírem Boudníkem
první, kdo se abstrakci v Československu věnoval v době, kdy nesměla být vytvářena a už vůbec
ne vystavena. Přitom byla v abstrakci zralejší než byl tehdy Boudník. Navíc byla žena, což znamenalo
její přehlížení ze strany mužů ať už z řady umělců, kritiků či dokonce přátel. Nadto si netroufala se ať
už jakýmkoli způsobem prosazovat. Vzhledem k tomu, že její inspirace pocházela z přírody, pracovala
s barvou, která byla tehdy mladými výtvarníky zavrhována. Dnes patří k nejprofilovanějším umělkyním
svého věku a to přesto, že je ještě stále známá jen publiku, které chápe a obdivuje abstraktní umění,
až už bylo vytvořeno kdekoli. V západní Evropě byl každý umělec, který se věnoval v padesátých letech
abstrakci, ceněn a je dnes již známý, pokud ovšem šlo o ženu, tak ta bývá považována všude za
kunsthistorický poklad, který je náležitě hodnocen, vystavován a celebrován.
Retro Gallery
2020
Ludmila Padrtová (1931 – 2016) vytvářela abstraktní kompozice od poloviny padesátých let
a byla utajená tehdy a je málo známá i dnes. A to přestože byla společně s Vladimírem Boudníkem
první, kdo se abstrakci v Československu věnoval v době, kdy nesměla být vytvářena a už vůbec
ne vystavena. Přitom byla v abstrakci zralejší než byl tehdy Boudník. Navíc byla žena, což znamenalo
její přehlížení ze strany mužů ať už z řady umělců, kritiků či dokonce přátel. Nadto si netroufala se ať
už jakýmkoli způsobem prosazovat. Vzhledem k tomu, že její inspirace pocházela z přírody, pracovala
s barvou, která byla tehdy mladými výtvarníky zavrhována. Dnes patří k nejprofilovanějším umělkyním
svého věku a to přesto, že je ještě stále známá jen publiku, které chápe a obdivuje abstraktní umění,
až už bylo vytvořeno kdekoli. V západní Evropě byl každý umělec, který se věnoval v padesátých letech
abstrakci, ceněn a je dnes již známý, pokud ovšem šlo o ženu, tak ta bývá považována všude za
kunsthistorický poklad, který je náležitě hodnocen, vystavován a celebrován.
